Stres je komplexní reakce organismu na náročné životní situace a podněty, které narušují naši vnitřní rovnováhu a kladou zvýšené nároky na naše přizpůsobení. Je to přirozená součást života, se kterou se setkáváme prakticky každý den. Malá míra stresu nás může motivovat k lepším výkonům, ale pokud je stresu příliš mnoho a působí dlouhodobě, může mít negativní dopady na naše fyzické i duševní zdraví.
Představte si, že vaše tělo je jako hrad obklopený příkopem. Za normálních okolností je hladina vody v příkopu klidná a stabilní. Ale když přijde bouře v podobě stresové situace, hladina vody se zvedne a začne se nebezpečně přibližovat k hradbám. Pokud bouře neustává, voda může přetéct a zaplaví hrad. Podobně i nadměrný stres může zaplavit naše tělo škodlivými hormony a narušit jeho fungování.
Z biologického hlediska je stres reakcí na poplašný signál, který se spustí, když mozek vyhodnotí situaci jako potenciálně ohrožující. Spouští se kaskáda fyziologických dějů, především aktivace sympatického nervového systému a osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny. To vede k vyplavení stresových hormonů jako je adrenalin a kortizol. Tyto hormony připravují tělo na reakci "bojuj nebo uteč" - zvyšují srdeční tep, krevní tlak, uvolňují energetické zásoby a utlumují trávení či imunitní funkce.
Z krátkodobého hlediska je to užitečná adaptace, která nám umožňuje pohotově reagovat na nebezpečí. Problém nastává, když stres působí příliš intenzivně a dlouho bez možnosti zotavení. Tehdy se z pomocníka stává nepřítel. Chronický stres vyčerpává naše rezervy, oslabuje imunitu a zvyšuje riziko řady zdravotních problémů od infarktu přes žaludeční vředy až po deprese.
Stresory, tedy spouštěče stresu, mohou být různé - od běžných denních mrzutostí přes vztahové konflikty a pracovní vypětí až po vážné životní události jako nemoc či ztráta blízké osoby. Zajímavé je, že nezáleží ani tak na objektivní závažnosti události, jako na tom, jak ji subjektivně vnímáme a interpretujeme. Co jednoho člověka položí, to druhý zvládne bez větších problémů. Odolnost vůči stresu je velmi individuální a závisí na mnoha faktorech od genetiky přes výchovu a životní zkušenosti až po aktuální kondici a životní styl.
Dobrá zpráva je, že svou odolnost vůči stresu můžeme cíleně posilovat. Základem je zdravý životní styl - pravidelný pohyb, kvalitní spánek, vyvážená strava, dostatek odpočinku a pozitivních sociálních vztahů. Velmi účinné jsou také relaxační techniky jako je jóga, meditace či dechová cvičení. Pomáhají zklidnit mysl a aktivovat parasympatikus, který působí proti účinkům stresu. V neposlední řadě je důležité naučit se efektivně zvládat své myšlenky a emoce, nenechat se jimi zaplavit a udržet si nadhled a pozitivní přístup k životu.
Stres je nevyhnutelnou součástí našich životů, ale záleží na nás, jak se k němu postavíme. Pokud ho dokážeme udržet v přiměřených mezích a využít jako motivaci k růstu, může nám pomoci překonávat překážky a posouvat své hranice. Ale pokud nás začne ovládat a pohlcovat, je na čase zpomalit, nadechnout se a najít cestu zpět do rovnováhy.