Lupénka, odborně psoriáza, je chronické zánětlivé onemocnění kůže, které postihuje přibližně 2-3% populace. Přesná příčina vzniku lupénky není zcela známá, ale předpokládá se, že se jedná o kombinaci genetických, imunologických a environmentálních faktorů.
Projevy lupénky
Lupénka se nejčastěji projevuje jako červené, šupinaté ložiska na kůži, která se mohou vyskytovat na různých částech těla, nejčastěji však na loktech, kolenou, ve kštici a na zádech. Tyto projevy jsou způsobeny zrychleným dělením kožních buněk, které se hromadí na povrchu kůže a tvoří charakteristické šupinky.
Začátek lupénky může být pozvolný nebo náhlý. U některých pacientů se první příznaky objevují již v dětství nebo dospívání, u jiných až v dospělosti. Spouštěčem může být stres, infekce, některé léky, hormonální změny nebo poranění kůže. Lupénka se často vyskytuje v rodinách, což naznačuje genetickou predispozici.
Imunitní systém hraje při rozvoji lupénky klíčovou roli. U pacientů s lupénkou dochází k nadměrné aktivaci T-lymfocytů, které produkují zánětlivé cytokiny, jako je tumor nekrotizující faktor alfa (TNF-α) a interleukin-17 (IL-17). Tyto látky způsobují zánět a zrychlené dělení kožních buněk, což vede k tvorbě psoriatických ložisek.
Lupénka se může projevovat v různých formách, od mírných projevů po závažné postižení velkých ploch těla. Nejčastější formou je ložisková lupénka (psoriasis vulgaris), která se projevuje ohraničenými červenými ložisky pokrytými stříbřitými šupinami. Další formy zahrnují kapkovitou lupénku, pustulózní lupénku a erytrodermickou lupénku.
Probiotika pro lupénce
Probiotika a prebiotika mohou hrát důležitou roli při podpoře zdraví kůže a zmírnění projevů lupénky. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při podávání v adekvátním množství mají příznivý vliv na zdraví hostitele. Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které selektivně podporují růst a aktivitu prospěšných bakterií v trávicím traktu.
Výzkumy naznačují, že střevní mikrobiom (společenství mikroorganismů ve střevech) může ovlivňovat imunitní odpověď a zánětlivé procesy v těle, včetně kůže. Narušení rovnováhy střevního mikrobiomu, známé jako dysbióza, může přispívat k rozvoji zánětlivých onemocnění, jako je lupénka.
Podávání probiotik a prebiotik může pomoci obnovit rovnováhu střevního mikrobiomu, posílit střevní bariéru a modulovat imunitní odpověď. Některé kmeny probiotik, jako je Lactobacillus a Bifidobacterium, vykazují protizánětlivé účinky a mohou pomoci snížit produkci zánětlivých cytokinů, které se podílejí na rozvoji lupénky.
Kromě toho probiotika a prebiotika podporují celkové zdraví trávicího traktu, což může mít pozitivní vliv na stav kůže. Zdravá střevní sliznice a vyvážený mikrobiom přispívají k lepší absorpci živin, posílení imunitního systému a snížení systémového zánětu.
Je však důležité zdůraznit, že probiotika a prebiotika by neměla být považována za náhradu konvenční léčby lupénky, ale spíše jako doplněk k celkové péči o zdraví kůže. Před zahájením užívání probiotik nebo prebiotik je vždy vhodné poradit se s lékařem, zejména pokud pacient užívá léky na lupénku nebo má další zdravotní problémy.
Chcete se dozvědět více informací o doplňku stravy a střevním mikrobiomu? Navštivte naši rubriku Doplňky stravy Harmonelo.
Probiotika a prebiotika lze zakoupit na e-shopu Harmonelo.
Chcete mít produkty Harmonelo o 25% levnější? Stačí se na Harmonelo.com zaregistrovat.
Registrační formulář naleznete zde.
Máte zdravotní potíže a potřebujete poradit s výběrem probiotik a prebiotik?
Kontaktujte nás na sluzby@babyneeds.cz.
Zdroje:
1. Parisi, R., Symmons, D. P., Griffiths, C. E., & Ashcroft, D. M. (2013). Global epidemiology of psoriasis: a systematic review of incidence and prevalence. Journal of Investigative Dermatology, 133(2), 377-385. https://doi.org/10.1038/jid.2012.339
2. Nestle, F. O., Kaplan, D. H., & Barker, J. (2009). Psoriasis. New England Journal of Medicine, 361(5), 496-509. https://doi.org/10.1056/nejmra0804595
3. Visser, M. J. E., Kell, D. B., & Pretorius, E. (2019). Bacterial dysbiosis and translocation in psoriasis vulgaris. Frontiers in Cellular and Infection Microbiology, 9, 7. https://doi.org/10.3389/fcimb.2019.00007
4. Groeger, D., O'Mahony, L., Murphy, E. F., Bourke, J. F., Dinan, T. G., Kiely, B., ... & Quigley, E. M. (2013). Bifidobacterium infantis 35624 modulates host inflammatory processes beyond the gut. Gut Microbes, 4(4), 325-339. https://doi.org/10.4161/gmic.25487
5. Salem, I., Ramser, A., Isham, N., & Ghannoum, M. A. (2018). The gut microbiome as a major regulator of the gut-skin axis. Frontiers in Microbiology, 9, 1459. https://doi.org/10.3389/fmicb.2018.01459